Fotovoltaika, vítr a záporná cena elektřiny na trhu

V době, kdy je dostatek elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména z fotovoltaiky a větrných elektráren, může být pro výrobce elektřiny z konvenčních zdrojů výhodnější prodat elektřinu za zápornou cenu, než na krátkou dobu odstavit elektrárnu.

Elektřina z obnovitelných zdrojů je v Německu stejně jako v České republice povinně vykupována, přičemž náklady na výkup hradí koncoví odběratelé v příspěvku na podporu OZE. Z toho důvodu je cena elektřiny z fotovoltaiky a větru, ale i z ostatních OZE, z hlediska obchodníků nulová. Uvedené platí, pokud výrobce využívá výkupní cenu. Pokud využívá zelený bonus, měla by z podstaty výpočtu zeleného bonusu cena elektřiny být nižší než cena silové elektřiny z konvenčních zdrojů. Často je však i v takovém případě nulová, protože výrobce část elektřiny spotřebuje sám v místě výroby a do sítě dodává jen přebytky.

Křivka nákladů bez podpory

Obrázek 1: Křivka nákladů bez podpory

Schematické znázornění přesunu podporovaných zdrojů prostřednictvím výkupních cen

Obrázek 2: Schematické znázornění přesunu podporovaných zdrojů prostřednictvím výkupních cen

Výsledná křivka nákladů s podporou

Obrázek 3: Výsledná křivka nákladů s podporou

Schematické znázornění vlivu podpory na ceny elektřiny je uvedeno v obrázcích nahoře. Křivka nákladů elektráren bez dotací (obrázek 1) ukazuje, že bez dotací by elektřina z fotovoltaických elektráren byla obchodována na volném trhu až po vyčerpání ostatních možností, což by v praxi nastalo jen zcela výjimečně. Zavedení povinného výkupu elektřiny z OZE by samo o sobě nestačilo, nemuselo by dojít k dohodě o ceně elektřiny z OZE. Proto byly pro elektřinu z OZE zavedeny státem regulované výkupní ceny, které jsou hrazeny prostřednictvím příspěvku na podporu OZE, KVET a DZ. Tím se podporované zdroje přesouvají na začátek křivky, což je schematicky znázorněno na obrázku 2 a výsledek na obrázku 3.

Pokud v takové situaci chtějí výrobci elektřiny z konvenčních zdrojů svou elektřinu prodat, například proto, že nechtějí nebo nemohou výkon elektrárny dostatečně rychle regulovat, jsou v některých případech nuceni ji nabízet za zápornou cenu. Z hlediska koncových odběratelů je záporná cena (konvenční) elektřiny na trhu pozitivním důsledkem podpory OZE. Někteří obchodníci s elektřinou na takové situace čekají a budou se snažit je intenzivně využívat.

Díky podpoře se fotovoltaické panely vyrábějí ve velkých sériích, což výrazně snižuje investiční náklady, a protože náklady na palivo jsou nulové, klesá i výrobní cena elektřiny z fotovoltaických elektráren. Do budoucna je očekáván další pokles cen jednotlivých komponent fotovoltaických elektráren, proto ceny elektřiny z těchto zdrojů budou nadále klesat. Očekává se, že někdy mezi lety 2020 a 2030 klesnou výrobní náklady elektřiny z fotovoltaických elektráren pod výrobní náklady elektřiny z konvenčních zdrojů (jaderné, uhelné). V takové situaci už bude podpora prostřednictvím výkupních cen zbytečná. Je však možné, že bude nutno zachovat povinnost přednostního výkupu, přenosu a distribuce.

Návrh české novely zákona o podpoře OZE, aby povinně vykupující obchodoval s elektřinou z obnovitelných zdrojů například na energetické burze, výše uvedený princip silně narušuje. Zavedením institutu povinně vykupujícího, který s vykoupenou elektřinou následně obchoduje na volném trhu, je v podstatě zrušena povinnost přednostního odběru elektřiny z OZE. Není to sice přímo u výrobce, ale až v druhém stupni – u povinného vykupujícího. V důsledku proto uvedený návrh směřuje proti podpoře výroby elektřiny zejména z větru a slunečního záření.

Zvláště pochybný je návrh, aby výrobce elektřiny z OZE platil obchodníkovi za elektřinu, kterou dodal v době, kdy byla cena elektřiny na trhu záporná. Jak je uvedeno výše, zápornou cenu nabízejí výrobci elektřiny z konvenčních zdrojů v době, kdy jejich elektřina není potřebná, protože je dostatek elektřiny z OZE. Kromě toho část elektřiny z OZE může povinně vykupující zobchodovat v jiném čase, kdy ji mohl prodat za kladnou cenu. Návrh však především ignoruje objem elektřiny zobchodované za zápornou cenu. Může se proto stát, že výrobci zaplatí za veškerou výrobu i v případě, že se zobchoduje jediná megawatthodina.

Celý koncept je přinejmenším nedomyšlený. Řešením by například mohlo být, kdyby bylo určeno, že povinně vykupující prodává elektřinu za nulovou cenu a obchodníci mají povinnosti ji odebrat. K tomu zřejmě bude nutno určit, v jakém poměru budou jednotliví obchodníci povinni elektřinu z OZE nakupovat, respektive v jakém poměru budou zodpovědní za odchylku.

Státy EU jsou svéprávné ve volbě energetického mixu. Žádný stát (alespoň v současnosti) nemá povinnosti podporovat konkrétní obnovitelné zdroje. Povinností je pouze dosáhnout v roce 2020 dojednaného podílu OZE v energetickém mixu. Zákonodárci proto mohou rozhodnout, že například některý obnovitelný zdroj bude podporován jen do určitého instalovaného výkonu případně vůbec. Mohou to přitom udělat otevřeně, protože stát za takové rozhodnutí nemůže být penalizován. Používat výše uvedené pokrytecké způsoby je proto zcela zbytečné.

Bronislav Bechník
Czech RE Agency, o. p. s. je nezisková společnost, která propaguje úspory, obnovitelné zdroje energie a trvalou udržitelnost.

Vydáno: 11. srpna 2011

vytisknout nahoru

České fotovoltaické průmyslové asociace

EUROPEAN PHOTOVOLTAIC INDUSTRY ASSOCIATION