Je podpora obnovitelných zdrojů efektivní?

Výrobci fotovoltaických technologií slibují, že v dohledné době budou výnosy vyšší než náklady, protože ceny fotovoltaických (FV) technologií vytrvale klesají. Slib je dosud plněn přesto, že přechodně výrazně vzrostla cena základní suroviny – solárního křemíku. Před nástupem krize byla elektřina z fotovoltaiky asi 6krát dražší než tržní cena elektřiny na energetické burze. Cena elektřiny z fotovoltaiky meziročně klesala asi o 10 % ročně, zatímco cena konvenční elektřiny přibližně stejným tempem rostla.

Lze očekávat, že s odezněním krize se výše uvedené trendy obnoví. V současnosti je však vlivem krize pokles investiční náročnosti FV elektráren podstatně rychlejší, než se očekávalo. Současná výkupní cena elektřiny z fotovoltaických (FV) elektráren (0,43 €/kWh v Německu, 12,79 Kč/kWh v ČR) je relativně vysoká, asi pětkrát vyšší než cena elektřiny z větrných elektráren. Pokud by výkupní cena měla odpovídat původnímu záměru na úroveň podpory podle zákona, měla by být v závislosti na velikosti instalace asi o 10 až 30 % nižší.

Náklady výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) loni dosáhly v Německu 7,5 % průměrné ceny elektřiny pro domácnosti, v ČR je to letos mírně nad 1 % a neočekává se růst na více než 10 % ani v případě, že se nepodaří přibrzdit boom fotovoltaiky. Tržní ceny elektřiny v Německu však od počátku století vzrostly dvojnásobně, v ČR ve stejné době ještě více. Zbývajících 92,5 % je v Německu způsobeno růstem cen konvenčních energetických zdrojů – ropy, uhlí, zemního plynu, ale i uranu. V ČR se navíc projevilo otevření trhu s elektřinou, na kterém vydělali čeští výrobci elektřiny a zákazníci v Německu, zatímco občané ČR to vše zaplatí.

Před nástupem krize vytrvale rostly náklady na suroviny a materiály používané při stavbě elektráren. Investiční náklady konvenčních elektráren v důsledku toho rostou, na rozdíl od elektráren využívajících OZE, jejichž ceny kupodivu klesaly i před nástupem krize.

Německý RWI poukazuje na údajný omyl zastánců OZE, kteří považují za výhodu vyšší zaměstnanost způsobenou vyšším podílem OZE v energetice: "Neuvědomují si, že to snižuje produkční potenciál ekonomiky a že je to tudíž pro tvorbu pracovních míst kontraproduktivní". V současnosti je však hlavním problémem v celé EU výrazný růst nezaměstnanosti, produkční potenciál ekonomiky by mohl být ohrožen v případě nedostatku pracovních sil, což rozhodně v nejbližší době nehrozí a v ČR dlouhodobě nehrozilo. Zvýšení zaměstnanosti se většinou dotkne venkovských regionů, kde je nezaměstnanost obecně vyšší.

V otázce energetické bezpečnosti se poukazuje na zvýšenou potřebu záložních zdrojů a z toho plynoucí růst závislosti na ruském zemním plynu. V Německu je však zároveň podporován významný rozvoj bioplynových stanic a následná konverze bioplynu na tzv biometan, který má vlastnosti srovnatelné se zemním plynem. K distribuci biometanu je možno využít stávající infrastrukturu pro zemní plyn včetně podzemních zásobníků. Součástí celoevropské strategie je i snižování energetické náročnosti, která povede k celkovému snižování spotřeby energie.

Otázka záložních kapacit souvisí rovněž se změnou struktury tarifů a tržních produktů na energetické burze tak, aby bylo výhodnější energii spotřebovat v době, kdy je k dispozici. Současná struktura tarifů poskytuje výhodu jaderným elektrárnám. V Dánsku bylo přesto prokázáno, že i za současných obecně z hlediska OZE nevýhodných podmínek obchodování na burze, OZE snižují ceny na spotovém trhu s elektřinou. Celkové náklady na OZE jsou v důsledku toho nižší než náklady vypočítané na základě prostého vynásobení produkce výkupní cenou.

Systém podpory OZE prostřednictvím výkupních cen údajně nemotivuje k technologickým inovacím. Je sice pravda, že různé výkupní ceny pro různé OZE omezují jejich vzájemnou konkurenci. Není však pravda, že tento stav brzdí inovace. Jak jinak než technologickým vývojem lze vysvětlit, že ceny technologií pro výrobu elektřiny z OZE v dlouhodobém horizontu klesají? Na rozdíl od cen konvenčních elektráren, které vytrvale rostou.

Z hlediska snižování emisí skleníkových plynů, je v současnosti celá řada technologií ekonomicky výhodnějších než výroba elektřiny z OZE. Jedná se zejména o úspory a zvyšování energetické efektivnosti, kde přínosy převažují nad náklady. Proto bude například zrušena výroba klasických žárovek. Problém však je, že potenciál úspor bude pravděpodobně kolem roku 2020 nebo krátce poté vyčerpán. V té době však již klesne cena elektřiny z větrných a fotovoltaických elektráren na úroveň elektřiny z konvenčních zdrojů. Výrobu elektřiny z OZE je nutno podporovat, abychom po roce 2020 měli za přijatelné ceny prostředky pro další snižování emisí CO2.

Cena emisních povolenek se v současnosti propadla v důsledku finanční krize, která způsobila snížení průmyslové produkce a v důsledku toho i spotřeby elektřiny a ostatních energií. Po odeznění krize lze očekávat návrat k předchozím trendům růstu cen energie. Řada studií proto očekává do budoucna růst cen emisních povolenek, jejichž celkový objem se bude trvale snižovat. Na pokles cen povolenek mělo přitom vliv i nedávné rozhodnutí Evropského soudního dvora v Lucemburku, které potvrdilo, že do roku 2013 nemůže EK určovat členským státům výši emisí.

Náklady na fotovoltaiku jsou v současnosti ve srovnání s jinými OZE nejvyšší, zároveň však klesají nejrychleji. Je nutno rovněž vzít v úvahu rozdíl mezi velkými instalacemi na zemi a malými instalacemi na střechách obytných budov. Cena elektřiny z fotovoltaiky je v ČR jen třikrát vyšší než cena elektřiny pro domácnosti, prokazatelně se snižují ztráty v distribuční a přenosové soustavě a snižuje se zatížení sítě v době energetické špičky. I v případě „velkých“ instalací na zemi se jedná o zanedbatelné výkony – nejvýše jednotky MW ve srovnání s konvenčními zdroji, u nichž se téměř neuvažuje s výstavbou menších zdrojů než 100 MW.

Přinejmenším v případě větru a fotovoltaiky bude podpora dočasná, v Německu se očekává, že do roku 2020 se cena špičkové elektřiny z konvenčních zdrojů a cena elektřiny z fotovoltaiky vyrovnají. Jedná se tedy o jakousi investici do budoucna. RWI doporučuje zvýšit efektivnost OZE pomocí mnohokrát levnější podpory výzkumu a vývoje, jak údajně radí Berlínu i Mezinárodní agentura pro energii. Zmíněné doporučení Mezinárodní agentury pro energii je však možno vykládat tak, že podpora výzkumu a vývoje OZE by se měla dostat na úroveň podpory konvenčních technologií. V současnosti je totiž podpora konvenčních technologií ze státních prostředků výrazně vyšší než podpora OZE, viz obrázek dole. Nehledě na finanční možnosti výrobců konvenční elektřiny.

Energetický výzkum

Jsou k dispozici studie, které vyhodnocují vliv investic do výzkumu na pokles cen fotovotlaických technologií ve srovnání s dopadem, jaký má růst objemu výroby. V posledních letech klesá významně podíl výzkumu, zatímco vliv růstu ročních objemů výroby se stává jednoznačně dominantním. Je to celkem pochopitelné. Aby se mohly nové poznatky prakticky uplatnit, je nutno je zavést do výroby. Ve stávajících závodech k tomu stěží dojde dříve, než současné výrobní technologie doslouží. Naopak v nových výrobních závodech jsou samozřejmě použity přednostně nejnovější postupy, pokud se prokáže jejich ekonomická výhodnost. Je to znát velmi dobře na příkladu Číny, kam řada evropských, ale i amerických a japonských firem přesunula své výrobní kapacity.

Sekundárním efektem podpory OZE je skutečnost, že roste objem investic do výzkumu, protože i malé procento z obratu firem se při rostoucích objemech stává významným. V tomto směru jsou konvenční zdroje ve výhodě, mohou si dovolit sponzorovat vědecký výzkum výhradně z vlastních prostředků. Přesto do výzkumu konvenčních a jaderných zdrojů proudí neporovnatelně více státních prostředků než do výzkumu OZE.

V ČR dokonce v rámci Grantové agentury ČR existuje zvláštní sekce pro jaderná energetická zařízení, zatímco sekce pro obnovitelné zdroje neexistuje, mimoto existuje další sekce pro zpracování jaderného odpadu. Podobně máme Fakultu jaderných energetických zařízení, zatímco pro OZE neexistuje vysokoškolská specializace ani na úrovni katedry.

Vydáno: 26. 10. 2009

Článek je částečně reakcí na:http://www.financninoviny.cz/zpravy/rwi-podpora-obnovitelnych-zdroju-je-neefektivni/404486

vytisknout nahoru

České fotovoltaické průmyslové asociace

EUROPEAN PHOTOVOLTAIC INDUSTRY ASSOCIATION