Falešná naděje – levná elektřina a bohatý ČEZ

Je nemožné, aby vláda zároveň splnila všechny své sliby. Nemůže zároveň očekávat vysokou dividendu od ČEZ, ať už ji slibuje použít na důchodovou reformu, látání státního rozpočtu nebo cokoli jiného, a zároveň slibovat levnou elektřinu. Nemůže zvítězit v solárních arbitrážích a zároveň očekávat, že ČEZ může bezpečně investovat do obnovitelných zdrojů v zahraničí. A už vůbec nemůže zároveň uvažovat o výstavbě nových bloků v Temelíně, natož o dalších jaderných elektrárnách.

Vláda má samozřejmě možnost zajistit domácnostem i podnikům nižší ceny elektřiny. Možností je celá řada. Jednou z nich je například regulace koncových cen, podobně jako je tomu již dlouhá léta ve Francii, kde silová elektřina je sice dražší, přesto jsou koncové ceny nižší než v České republice. Jinou možností je snížení „přiměřeného“ zisku z provozování přenosové soustavy a distribučních soustav.

Tabulka: Ceny elektřiny na energetických burzách (€/MWh)

ProduktNěmeckoFranice Česká republika
Week:42/1155,5057,47  
Month:Nov-1161,1064,0059,20
Quarter:1/1260,7762,7858,35
Year:Cal-1256,1055,1054,05

Cena za přenos a distribuci je regulovanou složkou ceny elektřiny, o níž rozhoduje Energetický regulační úřad. Ten je však v obtížné situaci, protože provozovatelé distribučních soustav a přenosové soustavy se proti němu spojili v Českém sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES). Toto sdružení je přitom mnohými odborníky považováno za kartel, jehož podíl na relevantním trhu je 100 %. Není jasné, proč prozatím nikdo nepodal podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže případně jinému orgánu, který je zodpovědný takovou situaci řešit. Vzhledem k úspěchu ČEZ v jiných kauzách je však zřejmé, že případný podnět musí být připraven velmi pečlivě.

Pokud ČEZ hodlá investovat v následujících letech významnou část zisku do výstavby nových jaderných bloků v Elektrárně Temelín, pravděpodobně bude muset snížit dividendy. Výsadní postavení ČEZu v posledních letech je však postaveno právě na vysokých dividendách, které odvádí do státní pokladny. Jenže zisky ČEZu začínají povážlivě klesat, hlavní podíl na tom mají samozřejmě nižší ceny elektřiny na energetické burze. Přestože ČEZ realizuje většinu obchodů mimo burzu, jsou i tyto obchody na cenách na burze do jisté míry závislé.

Vývoj cen elektřiny na energetické burze [PXE]

Obrázek: Vývoj cen elektřiny na energetické burze [PXE]

Pohled na energetickou burzu není pro výrobce elektřiny zrovna optimistický. Každoroční březnové zvýšení ceny bylo v letošním roce i přes havárii ve Fukušimě nižší než v předchozích dvou letech. Zároveň končí poslední výhodné kontrakty uzavřené v roce 2008. Výhled do budoucna je přitom plný nejistot. Export elektřiny do Německa, který se skokově zvýšil po odstávce jaderných elektráren, se postupně snižuje, kromě nových obnovitelných zdrojů jsou urychleně budovány plynové elektrárny. Německo i Rakousko přitom deklarovaly, že nebudou odebírat špinavou elektřinu z uhelných a jaderných elektráren ze sousedních zemí.

Výše uvedené ceny dlouhodobých kontraktů na energetické burze jsou spíše spekulativní. Ve skutečnosti objem obchodů s roční dodávkou elektřiny v následujícím roce klesl zhruba na třetinu , nehledě na skutečnost, že ve srovnání se skutečnou spotřebou byl objem elektřiny zobchodované na české energetické burze vždy zanedbatelný. Obchodníci pravděpodobně očekávají pokles cen, zatímco výrobci jejich růst. Zřetelný je však trend preferovat krátkodobé obchody. Na rozdíl od předchozích let se s elektřinou pro přespříští rok letos vůbec neobchodovalo.

Vývoj cen a objem obchodů na pražské energetické burze [PXE]

Obrázek: Vývoj cen a objem obchodů na pražské energetické burze (PXE)

Další, co snižuje zisky ČEZu jsou obnovitelné zdroje energie. Elektřiny může být vyrobeno jen tolik, kolik se jí v daném okamžiku spotřebuje. Když je k dispozici elektřina z obnovitelných zdrojů, je nutno výkon konvenčních zdrojů snížit. To ovšem pro provozovatele konvenčních elektráren znamená nižší příjmy a tedy nižší zisky. Každá neprodaná megawatthodina znamená ztrátu příjmu odpovídající tržní ceně elektřiny, která se v současnosti na burze pohybuje zhruba od 50 do 80 €/MWh (1200 až 2000 Kč/kWh).

Vyjdeme-li z nejnižší hodnoty, znamená každý instalovaný kilowatt ve fotovoltaických elektrárnách ztrátu příjmu provozovatelů konvenčních elektráren minimálně o 1000 Kč ročně. Ztráta je částečně kompenzována příjmy za poskytování regulačních služeb, je proto nižší než cena neprodané elektřiny. V případě větru se ztráta pohybuje kolem 3000 Kč a v případě bioplynových stanic může ztráta přesáhnout 10 000 Kč na instalovaný kilowatt.

Zejména bioplynové stanice, pokud by se rozvíjely dosavadním tempem, ohrožují zisky ČEZu nejvíce. Jedná se totiž o zdroje se stabilním výkonem, ztráta příjmu proto nemůže být kompenzována příjmy z regulačních služeb. Kromě toho z hlediska odběrového diagramu konkurují bioplynové stanice výrobě jaderných elektráren. ČEZ přitom uvádí, že právě elektřina z jaderných elektráren je nejziskovější.

Kromě toho v době, kdy je dostatek elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména z fotovoltaiky a větrných elektráren, může být pro výrobce výhodnější prodat elektřinu z konvenčních zdrojů za zápornou cenu, než na krátkou dobu odstavit elektrárnu. Z hlediska obchodníků je tento důsledek podpory obnovitelných zdrojů výhodný – snižuje průměrnou cenu silové elektřiny. Z hlediska výrobců elektřiny se však jedná o mnohem vyšší ztrátu než prosté snížení výroby.

Obnovitelné zdroje, zvláště v Německu, snižují zisky ČEZu ještě dalším způsobem. Cena za elektřinu z obnovitelných zdrojů je hrazena prostřednictvím podpory – výkupních cen. Z hlediska trhu je proto cena této elektřiny nulová, náklady na regulaci elektrizační soustavy totiž nejsou součástí ceny silové elektřiny. Energetické společnosti jsou zároveň povinny elektřinu z obnovitelných zdrojů přednostně odebrat a distribuovat.

Vysoký podíl obnovitelných zdrojů proto v důsledku vede k nižším průměrným cenám silové elektřiny. Vláda v souladu s ČEZem tvrdí, že pro ceny elektřiny v České republice je určující německá energetická burza, protože německý trh je o řád větší než český. Pro ČEZ je takový postoj výhodný, uvidíme, zda bude zachován i v případě, že ceny v důsledku vysokého podílu obnovitelných zdrojů v Německu klesnou.

Pokud totiž česká vláda bude trvat na výstavbě nových jaderných bloků v Temelíně, přičemž financování má být z vlastních zdrojů ČEZ, musí se snažit udržet ceny elektřiny pokud možno vysoké. Zároveň musí snížit dividendu, jinak na financování výstavby budou chybět prostředky. Snaha „vyřešit“ problém tím, že ČEZ bude investovat do OZE v zahraničí může narazit na stejný problém, jako fotovoltaika v roce 2010 v České republice nebo v Německu – prudké snížení výkupních cen. Pokud by se navíc podařilo v České republice legalizovat solární daň a vyhrát arbitráže, lze očekávat, že by to jiné státy v případě potřeby použily jako precedens.

Rozvoj jaderné energetiky v České republice je z výše uvedených důvodů možná méně pravděpodobný, než by si její nadšení propagátoři přáli.

Bronislav Bechník
Czech RE Agency, o. p. s. je nezisková společnost, která propaguje úspory, obnovitelné zdroje energie a trvalou udržitelnost

Vydáno: 21. října 2011

vytisknout nahoru

České fotovoltaické průmyslové asociace

EUROPEAN PHOTOVOLTAIC INDUSTRY ASSOCIATION