ČEZ: Vyjádření k článkům v novinách o solárních elektrárnách - komentáře

Původní článek vyšel 13. 9. 2010 na www.kurzy.cz, napsal jej Vladimír Urbánek.
Pasáže, které nejsou komentovány (to neznamená, že by je nebylo možno komentovat), jsou v tomto textu vynechány. Text původního článku je označen podbarvením.

Jen pár slov před komentářem samotného článku. Za vším hledej ČEZ i kdyby tam nebyl. Že jsme kritizování ať uděláme to, nebo pravý opak, je bohužel realitou. Několik případů, jak jsme dosud byli kritizování za nečinnost v rozvoji OZE:

Elektřinu letos zlevnit nemůžeme
20.2.2009 Hospodářské noviny Rozhovor s Martinem Romanem

Kritika přímo v otázce na GŘ z úst redaktorů listu:
* HN: Ale třeba sluneční elektrárnu, do jejichž budování se u nás už pustilo několik investorů, nemáte ani jednu. Nezaostáváte trochu?

Přišla éra solárních baronů
1.3.2010 Mladá fronta DNES str. 01 Byznys speciál

V článku se mimo jiné píše: “Energetický gigant nástup fotovoltaiky zaspal.“

Otázka je, co bylo poslední uvedenou větou myšleno. V té době se psalo o tom, že ČEZ zaspal s opatřeními pro zastavení fotovoltaického boomu, což je pravda, viz zmínka o Martinu Němečkovi níže.

Kvůli větru bude v ČEZ průvan
6.2.2009 Mladá fronta DNES strana 11 Ekonomika

V článku se uvádí: „Zatímco větrných i solárních elektráren v tuzemsku přibývá jako hub po dešti – jen za poslední rok přibylo v zemi celkem osm větrných farem – polostátní elektrárenský kolos ČEZ jako by na trhu téměř nebyl.“

Když se ČEZ probral, vhodné lokality již byly rozebrány.

A ne zcela bez souvislosti je vhodné se podívat na rozhovor s Gary Mazottim, ředitelem společnosti Energy 21, která staví a provozuje solární elektrárny (LN 2.5.2008).

* LN Jaká je návratnost investice do solární elektrárny? Nyní jsou naše náklady na megawatt kolem sto deseti milionů korun. I s úroky činí návratnost investic deset let. Vydělávat budeme až potom po dalších deset až patnáct let, v závislosti na životnosti elektrárny.

Největším investorem v solárním byznysu se stal stát, respektive státem ovládaná firma ČEZ. Paradoxně v době, kdy se česká vláda snaží solární boom, který prodražuje ceny elektřiny spotřebitelům, zbrzdit.

(Poznámka: Základní „objev“ HN stojí na faktu, že HN nevědí a neumějí odhalit nic o dalších „neprůhledných“ investorech. Na mušku si tak vezmou jediný transparentní subjekt, který své nákupy solárních projektů oznámil a vždy ČEZ hovořil o tom, že na konci roku bude vlastnit zdroje o výkonu zhruba 100 MW (+/- 30 MW podle toho, které projekty se skutečně podaří dokončit, eventuálně bude dohoda o nákupu projektu skutečně stvrzena)

ČEZ své záměry oznamuje proto, že tak činit musí, tvrzení o transparentnosti je však směšné, stejně jako údaj o 100 MWp. Na valné hromadě v červnu byla uváděna podstatně vyšší čísla.

(pozn. – už v průběhu jara 2010 jsme jako jediní otevřeně v souvislosti s plány ČEZ hovořili o akvizicích FVE v řádu „desítek MW“. Naproti tomu od asociací FVE zaznívalo a zaznívá i nyní chlácholení, že se celková výstavba se v ČR zastaví mezi 800 až 1 000 MWp – k dnešnímu dni je připojeno přes 780 MW, tedy jejich spodní mez již byla dosažena 3,5 měsíce před koncem roku)

Autor se tady dopouští stejného pochybení, jaké níže vytýká druhé straně. Údaj 800 MWp jsou nové instalace v tomto roce, zatímco 780 MWp zahrnuje i systémy instalované v předchozích letech.

„Přímo od developerů lze koupit zdroje kolem 73 mil. korun na MWp. Pokryje to zisk developera i náklady dodavatelů. Při nákupu přes překupníka se cena blíží 100korunám za MWp,“ řekl HN podnikatel, který sám elektrárny staví. Místopředseda ERÚ Blahoslav Němeček odhadl, že investory přijde jeden MWp na 50 až 60 milionů korun. ČEZ však podle zdrojů HN nakupuje kolem 80 až 90 milionů korun za MWp. Oficiálně ČEZ přes svou mluvčí Evu Novákovou vzkazuje: „Podrobnosti smluv zveřejnit nemůžeme.“ Cena je vysoká už proto, že se ČEZ nebrání nákupům přes překupníky. Třeba projekty v severočeském Ralsku rozjížděla společnost 3L Invest. Pak je koupil Shenar, aby je obratem prodal ČEZ.

(Poznámka: HN používají v zásadě správné hrubé odhady. Cena 50 – 60 milionů byla v době před solárním boomem. Nyní skutečně je cena samotné technologie od 75 do zhruba 80 mil. korun za MW, podle kvality zařízení. Pokud je projekt postaven na levných panelech bez jakéhokoliv zabezpečení, jde o spodní hranici. Pokud jde projekt, který dává záruky provozu po 20 let s bezpečnostním zabezpečením celého areálu, pak jde o vyšší hladinu.)

Bylo by zajímavé zjistit, kdy podle autora začal fotovoltaický boom. Ceny kolem 60 mil./MWp jsou v každém případě dosažitelné teprve v letošním roce a i to jen s asijskými technologiemi.

693,6 MWp
celková kapacita registrovaná ERÚ k 1. 9. 2010
107 MWp
kapacita patřící ČEZ

(poznámka: Zásadní manipulace. Hospodářské noviny zcela úmyslně srovnávají čísla nesrovnatelná. Porovnávají číslo skutečné velikosti instalovaných solárních elektráren v ČR k 1.9. 2010 (kdy ČEZ má 18,9 MW – tedy podíl 3,6 %) s číslem, které může teoreticky provozovat ČEZ na konci roku (kdy ale číslo všech instalovaných elektráren v ČR bude na úrovni 1 500 – 1800 MW)

Na konci roku by ČEZ podle informací z valné hromady mohl disponovat výkonem FVE až 300 MWp, tedy až 25 % uvedené hodnoty.

ČEZ solární boom nebrzdí. Naopak, nakupuje ve velkém
Hospodářské noviny | 13.9.2010 | rubrika: Téma | strana: 2 | autor: Zuzana Kubátová

Investice ČEZ do solární branže řada expertů kritizuje, protože nekontrolovaný solární boom jde proti zájmu ekonomiky. Dotace, kterou investorům zaručil zákon, platí spotřebitelé v ceně elektřiny, což výrazně zdraží proud.

Roman: ČEZ proti slunci „I my jsme proti nesmyslnému solárnímu šílenství,“ říká šéf ČEZ Martin Roman. „Jenomže když už někdo získá pozemek, územní rozhodnutí, stavební povolení, smlouvu o připojení, pak je jasné, že elektrárna stejně vznikne. V tom případě je lepší, když zisky z provozu budou končit u českého státu, třeba i prostřednictvím ČEZ, než v zahraničí. Když ne my, pak připravené projekty koupí někdo jiný,“ vysvětluje.

(Poznámka. – celé téma HN evidentně nebere v potaz skutečnosti, které se mu nehodí. Jako zásadní je třeba zmínit , že ČEZ skutečně pomáhá solární boom brzdit již od loňského podzimu. Ať už zamítnutím naší účasti v projektech v celkovém řádu stovek MWp nebo zrušením vlastních projektů v lokalitách našich uhelných elektráren o výkonu až 300 MW – nebo účastí u zrodu iniciativy ČSRES na odpovědný přístup k připojování nových FVE či osobní veřejnou iniciativou vedení ČEZ směrem k legislativě ve věci novely zákona o podpoře OZE, atd.)

Autor zapomíná, že souhlasná stanoviska v celkovém objemu kolem 6 GWp vydali členové ČSRES – ČEZ, E-ON, PRE a ČEPS. Pouze skutečnost, že vůbec není „jasné, že elektrárna stejně vznikne“, i když investor má stavební povolení je důvodem, že na konci roku nebudeme mít 6 GWp fotovoltaiky. ČEZ zrušil vlastní projekty nejspíš proto, že by je letos nestihl nainstalovat, jen proto skupuje jiné projekty. Na druhou stranu ČEZ opakovaně prohlašoval, že vlastní projekty nechystá, ale bude kupovat (velké) projekty od developerů. Takzvaný „odpovědný přístup k připojování nových FVE“ je jen zástěrka vlastního selhání při bezmyšlenkovitém vydávání souhlasných stanovisek. Investoři, kteří žádali o připojení totiž na rozdíl od členů ČSRES nikdy neměli seriozní informace o rozsahu rezervací, mimoto bylo známo, že existují i rezervace bez odpovídajícího pozemku, tedy čiré spekulace. Zodpovědný hospodář, za jaké se členové ČSRES rádi vydávají, by nikdy něco takového nepřipustil. Ostatně Martin Němeček na možný problém upozorňoval již na konci roku 2008, viz www.czrea.org/cs/konference-a-vystavy/akce-s-nasi-ucasti/3-cfvk (nad mapkou na konci článku).

Jenže solární magnáti by své projekty často nespustili, kdyby jim ČEZ nepomohl. Například pro zdroje, jež kupuje od Shenara v Ralsku, staví ČEZ za miliony korun kabelovou přípojku. „Stavba spadá do doby po převzetí projektu společností ČEZ,“ komentuje to mluvčí ČEZ Eva Nováková.

(Poznámka: Nepravda. Takto ČEZ Distribuce „pomáhá“ všem projektům a ze zákona musí. Nově od července tak činí, pokud zájemce o připojení solární elektrárny zaplatí předem svůj podíl za úpravu sítě. Jen do konce letošního srpna ČEZ Distribuce již vynaložila (podle HN pomohla) téměř 70 milionů korun do připojení výroben OZE. Více než dvě třetiny z této částky, tedy přes 46 milionů korun, investovala společnost do úprav distribuční soustavy pro připojení fotovoltaických (FVE) elektráren.
Podepsané smlouvy s žadateli o připojení FVE k distribuční soustavě Skupiny ČEZ navíc dokazují vyvrcholení solárního boomu v posledním čtvrtletí letošního roku. Investice ČEZ Distribuce na úpravy distribuční soustavy pro připojení samotných FVE elektráren se za poslední čtyři měsíce letošního roku vyšplhají o více než šestinásobek na 290 milionů korun, za všechny zelené výrobny celkově pak až ke 440 milionům korun.
Tyto náklady na připojení, které je ČEZ ze zákona povinen vynaložit dále zvyšují náklady na solární boom.)

Náklady na připojení hradí investor, v řadě případů si investoři museli přípojku vybudovat na své náklady. Pokud je nutno rozšířit distribuční soustavu, podílí se investor částkou 640 tis. Kč při připojení do VN a 1200 tis. Kč při připojení do VVN, pokud není rozšíření nutné, nebo buduje přípojku na vlastní náklady, stojí jej připojení 150 tis. Kč/MWp. Otázka je, jaká část z uvedených výdajů ČEZu připadá na jeho vlastní projekty.

Když ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo propočty, podle nichž hrozí zdražení elektřiny o 15 procent pro domácnosti a o víc než 20 procent pro firmy, začala vláda řešit, jak solární investice zbrzdit. S originálním nápadem přišel šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Prohlásil, solární boom nejlépe zbrzdí právě ČEZ, když nakoupené zdroje letos nespustí. Pro ČEZ je to ale nepřijatelné. „To nás pan Míl vyzývá k trestnému činu! Poškodili bychom akcionáře,“ zlobí se Roman.

„Měli jsme připraveny vlastní solární projekty v nevyužitých areálech uhelných elektráren. Všechny jsme je ale zastavili, abychom nepodporovali zlatokopecký boom, který zaplatíme všichni. Pouze nakupujeme projekty, které mají všechna povolení. Při nákupu vždy soutěžíme i s řadou zahraničních investorů,“ říká Nováková. Lidé z oboru ale tvrdí, že právě nákupy cizích investic, někdy přes zprostředkovatelské firmy,jsou podezřelé. „ČEZ na solární projekty nedělá transparentní výběrová řízení, takže se k ziskům z nich snáz dostanou spřátelené osoby,“ soudí podnikatel, který se v oboru pohybuje už několik let.

Zastavení vlastních projektů FVE poškodilo akcionáře možná stejně, jako by je poškodilo spuštění koupených projektů v příštím roce. Takže je spíš pravda, že ČEZ od vlastních projektů odstoupil jednoduše proto, že je neměl připravené. Snaha na poslední chvíli vydělat je potom důvodem, proč nyní kupuje projekty cizí.

Pokud budou všechny dosud nakoupené elektrárny dokončeny včas, tedy ještě letos, dá za ně státem ovládaná firma kolem deseti miliard korun. Podle mluvčí chce ČEZ koncem roku vlastnit přes 100 megawattů výkonu. „Do konce roku už nechceme rozjednávat další investice do solárních zdrojů,“ potvrzuje pro HN generální ředitel Roman. Jenomže zdroje ze samotné firmy tvrdí, že ČEZ monitoruje další solární projekty. A že zvažuje provoz panelů o kapacitě 150 až 200 megawatt.

(Poznámka: Informace, že zvažujeme provoz panelů o kapacitě 150 – 200 MWp je mylná – ze strany ničím nepodložená informace . I kdyby se podařilo do konce roku spustit všechny projekty, což není pravděpodobné, šlo by o úroveň do 150 (150 MW – pokud by se vyskytla atraktivní investiční příležitost).

Na červnové valné hromadě ČEZ uváděl: "rozpracované projekty" na tento rok "jsou zatím v hodnotě 25 mld".


Vydáno: 20. září 2010

Czech RE Agency, o. p. s. je nezisková společnost, která propaguje úspory, obnovitelné zdroje energie a trvalou udržitelnost.

vytisknout nahoru

České fotovoltaické průmyslové asociace

EUROPEAN PHOTOVOLTAIC INDUSTRY ASSOCIATION